VIII. ročník Ceny Věry Jirousové 2023
Cena Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky uzavírá osmý ročník. Hlavním cílem Ceny Věry Jirousové je zviditelnit obor umělecké kritiky a diskutovat nad jeho podobou, vedle oceňování práce začínajících i etablovaných kritiků, jež bude nadále pokračovat v dvouletém rytmu, a průběžně organizovat další akce, díky kterým se o kritice více mluví a uvažuje. Naším cílem je rovněž navázat těsnější spolupráci se šéfredaktory časopisů a internetových platforem věnovaných umění i se zástupci kateder a oborů zabývajících se uměním, jeho teorií a kritikou. Do soutěže se tak dostanou studenti a začínající autoři na základě soustavné práce.
Porota se v diskusi rozhodla ocenění v kategorii začínajících kritiček a kritiků ocenit Noemi Purkrábkovou.Laureátkou ceny v kategorii etablovaných kritiků a za přínos oboru se pak stala Ivana Rumanová, kulturní antropoložka a angažovaná kritička. Odborná porota se v letošním ročníku rozhodla udělit také čestné uznání Heleně Todorové a rozšířit ocenění v kategorii začínajících kritiků a kritiček.
Odborná porota zasedala ve složení: kurátor a výtvarný umělec Zbyněk Baladrán, dále umělkyně Anetta Mona Chisa,český hudební publicista a kurátor Pavel Klusák, kurátorka, kritička výtvarného umění a laureátka Ceny Věry Jirousové v roce 2014 v kategorii etablované kritiky Tereza Stejskalová a publicistka a kritička píšící o popkultuře Táňa Zabloudilová.
Porota ocenila přínos kritických textů Ivany Rumanové, která je autorkou srozumitelnou jak pro odborné prostředí, tak mainstreamové čtenářstvo. Ve svých textech prokazuje hlubokou znalost jak současného vizuálního umění, tak společenského kontextu. Obě oblasti propojuje svým psaním způsobem, který posiluje relevanci vizuální scény. Rumanová vystudovala kulturní antropologii na Univerzitě Karlově v Praze a obor Kulturní projekty ve veřejném prostoru na Université Paris 1 Panthéon-Sorbonne. V současnosti se věnuje tématům klimatické krize a umění ve veřejném prostoru. S jejími texty se čtenáři setkávají na stránkách Artalk.info, Art+Antiques, A2-kulturní či slovenských platformách jako noviny Kapitál.
V letošním roce se porota Ceny Věry Jirousové rozhodla udělit cenu pro začínající kritiky a kritičky Noemi Purkrábkové, která se přihlásila s textem O velrybě v rybníku, který se věnoval výstavě Evy Koťátkové v Národní galerii v Praze. Porota ocenila, že autorka prokazuje nejenom rozhled dostatečný k tomu, aby byla schopna pojmenovat až překvapivě mnoho témat, se kterými pracuje jak recenzovaná výstava, tak její autorka dlouhodobě. Napsala text formálně sebevědomý a hodnotící jednu z nejvýraznějších výstav roku, navíc nesnadno kritizovatelnou – reprezentuje totiž druh uvažování spojený s emocionalitou a aktuálně velmi palčivými problémy a tématy, od kterých zatím nemáme bezpečný odstup. Purkrábková jej však přesto byla schopna uplatnit způsobem, který čtenáři umožňuje o výstavě uvažovat v dalších, na místě nepřítomných kontextech.
V této kategorii udělila porota také čestné uznání Heleně Todorové za text Masochismus jedné generace k výstavě Daniela Nováčka v Galerii TIC. Texty přijaté do soutěže byly hodnoceny výhradně anonymně. Porota oceňuje její práci s aktuálními texty, které s výstavou volně souvisejí a dovolují jí tak reflexi nejen velmi přesvědčivě budovat, ale sebevědomě nabízet relevantní kontext, v němž lze výstavu vnímat. Recenzované dílo se také nebojí popisovat velmi konkrétně.
Přihlášky do soutěže jsme přijímali ve třech jazycích, češtině, slovenštině a angličtině, a bez věkového limitu uchazeček*uchazečů. Letošní laureátky ve dvou kategoriích obdrží finanční odměnu na podporu jejich publikační a badatelské činnosti v hodnotě 10 000 Kč, experimentální ocenění vetknuté do nové publikace Špatné psaní od Travise Jeppesena, jež vychází jako druhý svazek Kritické edice pro slavnostní večer, který performativně připravil Mark Ther. Laureátky také získávají roční předplatné časopisů Art+Antiques, Flash Art CZ/SK, Fotograf Magazine, A2 kulturní čtrnáctideník, poukaz do knihkupectví Artmap v hodnotě 5 000 Kč a v kategorii začínající kritiky také rezidenční pobyt v Českém centru.
Součástí letošního ročníku je i představení knihy Špatné psaní od Travise Jeppesena. Ta vychází jako druhý svazek Kritické edice, kterou připravuje Cena Věry Jirousové ve spolupráci s Centrem pro současné umění Praha. Travis Jeppesen v knize Špatné psaní přichází s radikální myšlenkou, že selhání nemusí být vždy neúspěch. Jeho zájem o „špatnou“ literaturu, film či výtvarné umění neústí v argumentaci vedenou ve prospěch „správných“ podob tvorby, ale naopak v kritické pochopení, že právě pro to, čím tyto práce – mnohdy umanutě a zatvrzele – jsou, jsou zajímavé a má smysl věnovat jim pozornost. Neoddělitelnou součástí tohoto sdělení je i samotná jeho forma, která experimentuje s jazykem až na hranici možného, jež se v případě Travise Jeppesena nachází v oblasti objektově orientovaného psaní. Knihu doprovázejí ilustrace Marka Thera.
Cena Věry Jirousové děkuje za laskavou podporu Českých center a podpoře Art+Antiques, Artalk.info, Artyčok.tv, Centrum pro současné umění Praha a Spolek Skutek.
Projekt Ceny Věry Jirousové se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a hl. města Prahy.
VII. ročník Ceny Věry Jirousové 2021
Cena Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky uzavřela sedmý ročník. Slavnostní zakončení sedmého ročníku se odehrálo v rámci festivalu 4 + 4 Dny v pohybu v neděli 26. září v prostoru Nové strašnické školy. Ceremoniál sestával z performance jako způsobu umělecky ztvárněného ocenění, které vystoupilo z tradičních médií do performance.
Odborná porota zasedala ve složení: kurátor a výtvarný umělec Zbyněk Baladrán, umělkyně Anetta Mona Chisa, český hudební publicista a kurátor Pavel Klusák, teoretička vizuální kultury Andrea Hrůzová Průchová a publicistka a kritička píšící o popkultuře Táňa Zabloudilová.
Porota ocenila historičku, teoretičku a kritičku výtvarného umění Milenu Bartlovou za její dlouhodobou publicistickou a teoretickou činnost. Bartlová formuje české kritické myšlení ve veřejném prostoru již od osmdesátých let 20. století. Ve svých textech se zabývá nesnadnými úkoly, které mají aktuální naléhavost. Otevírá tak nejen akademické debaty o výtvarném umění, ale především je přibližuje široké veřejnosti v komplexních společensko-historických souvislostech. Ve své pedagogické praxi kultivuje výuku teorie a metodologie umění pro mladé umělce i teoretiky. Je autorkou diskutovaných, avšak neignorovatelných děl: Ve své poslední práci Dějiny českých dějin umění 1945–1969 (UMPRUM, 2020) se věnovala, jak název napovídá, infrastrukturám oboru v polovině 20. století.
V letošním roce se porota Ceny Věry Jirousové rozhodla udělit cenu pro začínající kritiky a kritičky Tině Poliačkové, která se do soutěže přihlásila s textem Hľadanie strateného Boha (Artalk.cz). Porota ocenila především její kritiku v rámci širšího kulturního kontextu. Je to hlavně ukotvení v realitě, které letošní porota uplatnila jako kritérium pro výběr vítězného textu. Texty přijaté do soutěže byly hodnoceny výhradně anonymně.
Hlavním cílem Ceny Věry Jirousové (CVJ) je zviditelnit obor umělecké kritiky a diskutovat nad jeho podobou. Vedle oceňování práce začínajících i etablovaných kritiků, jež bude nadále pokračovat v dvouletém rytmu, bude CVJ průběžně organizovat další akce, díky kterým se o kritice více mluví a uvažuje. Cílem CVJ je rovněž navázat těsnější spolupráci se šéfredaktory časopisů a internetových platforem věnovaných umění i se zástupci kateder a oborů zabývajících se uměním, jeho teorií a kritikou. Do soutěže se tak dostanou studenti a začínající autoři na základě soustavné práce.
Cena, nesoucí jméno české básnířky, kritičky a historičky umění Věry Jirousové (1944–2011), vznikla v roce 2012 díky spolupráci Mezinárodního centra současného umění MeetFactory a INI Gallery s Českými centry, z iniciativy umělce a kurátora Dušana Zahoranského. Spolupořadateli ceny a hlavními mediálními partnery jsou časopis Art+Antiques, portál Artalk.cz, Artyčok.TV, Centrum pro současné umění Praha, Spolek Skutek, mezi další partnery patří A2, Artmap.cz, Flash Art CZ/SK, Fotograf Magazine a Česká centra.
VI. ročník Ceny Věry Jirousové 2019
Odborná porota zasedala ve složení: kritik a kurátor Jiří Ptáček, který se stal vítězem Ceny Věry Jirousové v roce 2015, dále umělec Aleš Čermáka laureátka CVJ pro začínající kritiky z roku 2015, bývalá šéfredaktorka portálu Artalk.cz Klára Peloušková. Poslední ze čtveřice porotců je slovenská spisovatelka a překladatelka Michaela Rosová.
Mezi nominovanými v kategorii etablovaných kritiků a za přínos oboru byli Zuzana Krišková, Matěj Forejt, Martin Vrba, Anna Remešová, Damás Gruska, Karolína Jirkalová, Josef Ledvina, Milena Bartlová, Martin Vaněk, Petra Hlaváčková, Jan H. Vitvar, Viktor Čech a Anežka Bartlová. V kategorii mladých a začínajících kritiků umění se se svým soutěžním textem letos přihlásilo 17 autorů a autorek.
Porota ocenila kurátora, teoretika, kritika a pedagoga Viktora Čecha za jeho dosavadní publicistickou činnost a schopnost dlouhodobě se věnovat a interpretovat konkrétní fenomény v současném umění. Dále za schopnost setrvávat na pozicích nezávislého kritika umění a se svým pověstným nasazením rozšiřovat a obohacovat představy o roli a podobě kritického uvažování.
Letošní laureát obdrží ocenění výtvarně zpracované umělcem Markem Therem, roční předplatné časopisů Art Review, Art+Antiques, FlashArt CZ/SK, Fotograf Magazine a blogu jestevetsikritik.cz, poukázku na nákup knih v knihkupectví Artmap a vybrat si také může podporu publikační a badatelské činnosti (rezidence / publikace / překlad atp.) produkovanou Cenou Věry Jirousové.
V letošním roce se porota Ceny Věry Jirousové rozhodla udělit cenu pro začínající kritiky Matěji Forejtovi za text Benátky speciál: … a kéž bys to měl tak těžké jako já. Forejtův text porota ocenila za postižení základních problémů české účasti na této významné přehlídce současného umění (58. mezinárodní bienále umění v Benátkách). A Forejta za nasazení a odvahu formulovat kritické soudy a pojmenovávat rozporuplné aspekty nejen české výtvarné scény.
Laureát v kategorii začínajících kritiků obdrží ocenění výtvarně zpracované umělcem Markem Therem, roční předplatné časopisů Art Review, Art+Antiques, FlashArt CZ/SK, Fotograf Magazine a blogu jestevetsikritik.cz a rezidenční pobyt (5 dní včetně dopravy a diet) v jednom ze středoevropských Českých center.
Slavnostní vyhlášení VI. ročníku se odehrálo v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu ve středu 9. října v prostoru Desfourského paláce. Ceremoniálu předcházela performativní přednáška Viktora Čecha Bezradný kritik pořádaná v rámci doprovodného programu CVJ. Performativním vyhlášením provázeli umělci Sláva Sobotovičová a David Fesl.
V. ročník Ceny Věry Jirousové 2017
Odborná porota zasedala ve složení: kritik a kurátor Jiří Ptáček, který se stal vítězem CVJ v roce 2015, dále umělkyně Lenka Vítková a laureátka Ceny Věry Jirousové pro začínající kritiky z roku 2014, redaktorka časopisu art+antiques Anežka Bartlová. V porotě letos poprvé zasedl filmový kritik a publicista Kamil Fila. Posledním z pětice porotců byl František Zachoval jakožto zástupce partnera, jímž jsou i letos Česká centra.
Porota ocenila historika umění, kurátora a kritika Tomáše Pospiszyla za jeho dlouhodobou publicistickou a teoretickou činnost, jeho schopnost psát jak čtivé recenze a kritiky pro média s nejširším dosahem, tak i analytické odborné texty rozšiřující soudobý odborný diskurz. Letošní laureát obdrží ocenění výtvarně zpracované umělkyní Lucií Scerankovou, roční předplatné časopisů Art Review, art+antiques, FlashArt CZ/SK, Fotograf Magazine a blogu jestevetsikritik.cz a rezidenční pobyt v Českém centru.
V letošním roce se porota Ceny Věry Jirousové rozhodla neudělit cenu pro začínající kritiky, vzhledem k nízké účasti v soutěži; současně byla navržena nová struktura CVJ pro ročníky následující. Hlavním cílem CVJ je zviditelnit obor umělecké kritiky a diskutovat nad jeho podobou, vedle oceňování práce začínajících i etablovaných kritiků, jež bude nadále pokračovat v dvouletém rytmu, bude CVJ průběžně organizovat další akce, díky kterým se o kritice více mluví a uvažuje.
Další zásadní změnou je pak forma samotné soutěže pro začínající kritiky. Možnost přihlášení zůstává otevřená pro všechny, nově ale uchazeči budou posílat tři texty, nikoliv jeden. Naším cílem je rovněž navázat těsnější spolupráci se šéfredaktory časopisů a internetových platforem věnovaných umění i se zástupci kateder a oborů zabývajících se uměním, jeho teorií a kritikou. Do soutěže se tak dostanou studenti a začínající autoři na základě soustavné práce. V následujícím roce 2018 se zaměříme na pořádání workshopů a seminářů věnovaných umělecké kritice, přednášek zajímavých osobností a rádi bychom navázali spolupráci se zahraničními autory a časopisy.
Tomáš Pospiszyl (1967) studoval na přelomu 80. a 90. let dějiny umění na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Mezi roky 1995–1997 studoval na Center for Curatorial Studies na Bard College v New Yorku. Publikoval své texty v oborových periodikách jako bylo Výtvarné umění, Detail nebo Umělec. Svými recenzemi přispíval také do Ateliéru, Mladé fronty Dnes či časopisů Týden, Cinepur nebo Revolver Revue, byl také součástí redakce Reflexu a Lidových novin (2010–2012). Pro Lidové noviny pravidelně přispíval již v letech 1996 a 1997 z USA, kdy byla jeho styčnou redaktorkou právě Věra Jirousová. Od roku 2003 vyučuje na pražské FAMU, od roku 2012 přednáší také na Akademii výtvarných umění, kde je vedoucím Katedry teorie a dějin umění. Dlouhodobě spolupracuje s iniciativou Tranzit.cz.
V minulosti pracoval jako kurátor v Národní galerii v Praze, byl ředitelem Společnosti Jindřicha Chalupeckého, v současnosti je předsedou její správní rady. Pospiszyl je autorem řady výstavních projektů a doprovodných publikací. V nakladatelství Divus vydal Promrdaný rokyDavida Černého (2000), s Vandou Skálovou připravil výstavu a monografii Aléna Diviše (2005), s Ivanem Adamovičem výstavu a knihu Planeta Eden(2010). Je autorem retrospektivní výstavy a monografie Vladislava Mirvalda (2010), koncipoval a odehrál performativní přehlídku Archiv Júliuse Kollera: Badatelna (2012). Sestavil antologii americké výtvarné teorie Před obrazem, s Laurou Hoptmanovou antologii východoevropských textů o umění druhé poloviny 20. století Primary Documents (2002). Vydal rovněž soubory svých statí Srovnávací studie (2005) zaměřující se na rozdílnost zdánlivě podobných uměleckých děl nebo teoretických myšlenek, vzniklých sice současně, ale na různých stranách železné opony, či knihu Asociativní dějepis umění (2014), která se v českém prostředí stala základní literaturou ke zkoumání tvorby 60. a 70. let ve vztahu k současnému umění. Jeho zatím poslední vydanou knihou je monografie performera Vladimíra Ambroze (2017). Výbor z jeho textů v angličtině do konce tohoto roku vydá švýcarské nakladatelství JRP Ringier.
Slavnostní zakončení jubilejního ročníku se odehrálo v rámci festivalu 4 + 4 Dny v pohybu v pátek 13. října v prostoru Kasáren Karlín. Ceremoniálu předcházela diskuze Poučení z Dokumenty 14, pořádaná v rámci doprovodného programu CVJ.
IV. ročník Ceny Věry Jirousové 2016
Slavnostní vyhlášení laureátů Ceny Věry Jirousové 2016 pro začínající a etablované kritiky výtvarného umění se uskutečnilo 17. listopadu 2016 v Café Jedna. O laureátech v obou kategoriích rozhodovala odborná porota ve složení: kritik a kurátor Jiří Ptáček, který se stal vítězem CVJ v kategorii etablovaných kritiků v roce 2015, dále malířka Lenka Vítková a dlouholetý hudební kritik a redaktor Radia Wave Pavel Klusák. Podruhé v porotě zasedla kritička a kurátorka pražské galerie Tranzitdisplay Tereza Stejskalová, laureátka CVJ za rok 2014. Posledním z pětice porotců byl František Zachoval, jakožto zástupce partnera CVJ, jímž byli v roce 2016 Česká centra. Autorem cen pro rok 2016 byl sochař Václav Litvan. Kromě samotného vyhlášení vítězů proběhla v rámci slavnostního večera přednáška Jense-Christiana Rabeho (Mnichov, Süddeutsche Zeitung) s názvem Kritika kritiků, jež byla pořádána ve spolupráci s Goethe-Institutem v Praze v návaznosti na program “Stroj na kritiku: 50 let sborníku Kursbuch”.
Laureáty Ceny Věry Jirousové 2016 se stali Tereza Hrušková a Michal Novotný.
Tereza Hrušková získala Cenu Věry Jirousové v kategorii začínajících kritiků výtvarného umění na základě textu Nesnesitelná lehkost, publikovaném původně na dnes již neexistující webové platformě Kulturissimo.cz. Porota hodnotila text jako anonymní a ocenila především lehkost psaní a zajímavý interpretační přístup, který autorka v textu aplikovala. Hruškové text se věnuje výstavě Preliminary Sadness, kterou kurátorsky připravil v Karlin Studios Michal Novotný jenž se stal laureátem CVJ v kategorii etablovaných kritiků. Novotný oslovil porotu svou nekompromisností a přesností, s níž v textech i recenzích formuluje problémy, a to jak na institucionální rovině, tak i na úrovni kurátorství výstav současného umění. Porota ocenila, že svou prací dokáže Novotný vzbudit diskusi a rozruch v jindy stojatých vodách české výtvarné scény.
Doprovodný program 2016
14/3/2016, kavárna Liberál, Praha
Diskuse METAkritika
Diskusi pořádali Cena Věry Jirousové a Spolek Skutek, a týkala se sborníku textů METAkritika (2015). Ten vyšel s finanční podporou Spolku Skutek jako výsledek čtvrtročního úsilí navazujícího na podnět Milana Saláka a Marka Meduny, umělců a odborných asistentů na UMPRUM, kteří přizvali do realizačního týmu své studenty a absolventy. Záměrem bylo zrecenzovat z pozice umělců texty, které o umění píší novináři i kritici ve vybraných periodicích. Mezi zkoumaná média pak v první fázi zařadili (chystají prý ještě druhý díl s jinými časopisy) A2, Ateliér, Flash Art CZ/SK, Nový Prostor, Lidové noviny, Reflex a Respekt.
V reakci na vydání sborníku (ke stažení zde:http://artalk.cz/2015/09/15/metakritika-aneb-kritizovani-kritiky/) diskusi, nikoliv s umělci, ale s redaktory a částečně autory, jejichž texty jsou v recenzích rozebírány a to především z periodik, která nejsou primárně určena odborné, ale naopak co nejširší veřejnosti (i proto jsme přizvali také zástupce Hospodářských novin). Chápeme totiž sborník METAkritika jako příspěvek do diskuse, nikoliv s konečnou platností dané slovo. Referování a recenzování o výtvarné kultuře a umění speciálně považujeme za zásadní a důležitou součást kulturního prostředí společnosti s potenciálem jednak kultivovat, ale především zprostředkovávat a motivovat komunikaci mezi jindy podivně izolovanými skupinami.
Cílem diskuse by nemělo být odhalení nedostatků a chyb, jichž se dopustili autoři METAkritiky, naopak jsme se zaměřili na analýzu prostředí a především na rezervy a vůbec možnosti změny současného stavu. Myslíme si totiž, že právě pozitivně založená diskuse může přinést ovoce v podobě nových idejí, nápadů a třebas i klíčící změny, po níž umělci ve sborníku volají. Večer byl koncipován jako šířeji postavená panelová diskuse s kritiky a žurnalisty z médií, která se primárně nesoustředí na výtvarnou scénu. Jak je v nich reflektováno současné umění? Jak vybírají zpracovávaná témata? Co cítí sami jako problémy?
17/11/2016, Café Jedna, Praha
Kritika kritiky
Na kritice je nejtěžší zpochybňování kritického posuzovatele jím samotným. Neohrožená přetrvávající důvěra v myšlení a diskutování, byť s vědomím, že stojím u zdi, to je radostná kritika kritiky. Taková kritika kritiky je samozřejmě svízelná a namáhavá záležitost a v případě pochybností nekonečná věc, která nevede k něčemu tak fajnovému jako je Habermasův nenucený nátlak lepšího argumentu. Spíš to spěje k situaci, kterou bychom možná mohli označit jako permanentně paliativní, mírnící bolest.
Jens-Christian Rabe se narodil v roce 1977 v Erlangen, vystudoval literaturu, politické vědy, sociologii a filozofii v Mnichově. Od roku 2007 zaujímá pozici literárního kritika a kritika popkultury v kulturní redakci deníku Süddeutsche Zeitung. V nakladatelství Suhrkamp Verlag vydal esej o soudobých hipsterech pod názvem “Současnost jako fantasma” (2012), kromě toho esej o Slavoji Žižkovi “Filosofie jako telesport” (2011). V časopisu Mittelweg Hamburského institutu pro sociální výzkum vyšel jeho esej s názvem “Agovat, reagovat, odreagovat” (2015), pokus o nenávist jako populární umění.
III. ročník Ceny Věry Jirousové 2015
Třetí ročník přinesl několik změn. Proběhla každoroční obměna poroty, v níž zasedli Miroslav Balaštík, šéfredaktor časopisu HOST, Tereza Stejskalová, loňská laureátka Ceny Věry Jirousové v kategorii etablované kritiky a za přínos oboru, umělkyně a kurátorka Sláva Sobotovičová, František Zachoval, kritik a ředitel Českého centra v Bukurešti a také pedagog a umělec Dušan Zahoranský, který vznik ocenění inicioval. Další změnou je posun věkové hranice pro mladé a začínající autory na 28let (včetně). Od posunu jsme si slibovali především větší počet přihlášených mladých kritiků a tedy i větší otevřenost.
Laureáty Ceny Věry Jirousové 2015 se stali Klára Peloušková a Jiří Ptáček.
Kláru Pelouškovou porota vybrala ze čtrnácti přihlášených a ocenila na základě textu Život ve zdech galerie. „Je to kvalitní text, v němž autorka zasazuje konkrétní dílo v širší kontext a jasně formuluje svůj postoj. Zajímavá je určitě také úvaha o roli designu a kritické zhodnocení kurátorské koncepce“, dodávají k rozhodnutí poroty Dušan Zahoranský a Tereza Stejskalová.
V kategorii etablovaných kritiků a za přínos oboru se odborná porota shodla na ocenění práci Jiřího Ptáčka za dlouhodobou soustavnou činnost v časopise Nový prostor, kde publikuje v kulturní rubrice především popularizační texty, ale také za kritické texty zveřejňované na vlastním blogu. Ptáček se často soustředí na aktuální veřejně diskutované kauzy. Sláva Sobotovičová Ptáčkovu kritickou praxi hodnotí jako „soustředěnou službu uměleckému provozu“ a oceňuje, že Ptáček „na základě vlastního dlouhodobého terénního výzkumu objevuje sám nové osobnosti a témata.“
Doprovodný program 2015
Stejně jako předešlé ročníky, doprovázel vyhlášení výsledků v obou soutěžních kategoriích bohatý doprovodný program. Třetí ročník nabídl workshop pro mladé a začínající autory a jednodenní mezinárodní konferenci na téma ArtCriticism 2.0.
9/10 a 16/10/2015
workshop výtvarné kritiky na téma: Kdy je umění filmem?
Hranice mezi filmovým a uměleckým dílem jsou pohyblivé, to jistě není novinka. Vloni však, pro mnohé překvapivě, vyhráli nejdůležitější výtvarná ocenění dva hodinové filmy: britskou Turner Prize získal Duncan Campbell s filmem: It for others a české ocenění pro umělce do 35let Cena Jindřicha Chalupeckého bylo uděleno Romanu Štětinovi za dílo Ztracený případ. Výtvarná kritika ale, alespoň v tuzemském případě, nevěnovala dílu samotnému příliš pozornosti a místo toho se soustředila na laureáta jakožto celebritu. Možná, že nám pro adekvátní zhodnocení chybí nástroje? Ústředním bodem workshopu se stala otázka kde a zda je třeba hledat hranice mezi filmem a výtvarným dílem, především pak v perspektivě kritiky (reflexe). Pozvání na první část workshopu přijal kritik a teoretik filmu Radomír Douglas Kokeš, který ukázal jaké nástroje, jako kritik a teoretik, používá pro hodnocení žánru detektivky. Společně jsme se podívali na Ztracený případ Romana Štětiny, filmové umělecké dílo s nímž vyhrál Cenu Jindřicha Chalupeckého 2014. Následující týden proběhla diskuse s Kamilem Filou, zkušeným kritikem filmu, který nám jednak prozradil mnoho o tom jak funguje filmová kritika (v porovnání s výtvarnou) jaké výhody a nevýhody vidí ve svém angažmá stálého člena redakce týdeníku Respekt, ale také jsme se točili kolem tématu hranice filmu a umění, žánrů, nástrojů a kategorií, které snad mohou být užitečné oběma oborům, tedy výtvarné i filmové kritice.
6/11/2015 proběhla ve Veletržním paláci, Národní galerii v Praze, mezinárodní konference nazvaná Art Criticism 2.0, jejímž tématem bylo zkoumání stavu a možností kritiky v post-internetové době. Naše pozvání přijal David Joselit, významný kunsthistorik, kritik a kurátor, který v současnosti působí na City University of New York a v časopisu OCTOBER. Další příspěvky přednesli Natalia Fedorova (Smolny College St-Petersburg, kurátorka, kritička a umělkyně), Elisa Rusca (nezávislá kurátorka, místopředsedkyně asociace kritiků umění AICA International), Sebastian Mühl (Universität Offenbach, umělec a kurátor), Eve Kalyva (nezávislá kritička) nebo Tom Clark (BAK Utrecht). Konference byla připravena ve spolupráci s Vědecko-výzkumným pracovištěm AVU a Národní galerie v Praze. Jednacím jazykem konference byla angličtina.
Záznam z konference, včetně profilů a abstraktů z jednotlivých příspěvků můžete, díky platformě Artyčok.tv, nalézt zde: http://artycok.tv/lang/cs-cz/online-exhibition/international-conference-art-criticism-2-0
II. ročník Ceny Věry Jirousové 2014
Slavnostní vyhlášení laureátů druhého ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky výtvarného umění se uskutečnilo 2/10/2014 v pražské MeetFactory. O laureátkách v obou kategoriích rozhodovala odborná porota ve složení generální ředitelka Českých center Vilma Anýžová, šéfredaktor literárního měsíčníku a nakladatelství Host Miroslav Balaštík, kritik a kurátor a ředitel PLATO Ostrava a bývalý ředitel Moravské galerie v Brně Marek Pokorný, umělkyně působící ve Vědecko-výzkumném pracovišti AVU Sláva Sobotovičová a vizuální umělec a pedagog Dušan Zahoranský.
Laureátkami druhého ročníku CVJ se staly Tereza Stejskalová a Anežka Bartlová.
U Anežky Bartlové, která získala cenu v kategorii do 26 let, porota ocenila zejména vlastní názor, ale zároveň schopnost precizní analýzy a kontextualizace. „Úspornost vyjadřování, schopnost interpretace v různých souvislostech a současně kritický odstup a myšlenková hloubka, to jsou přednosti, kterými kritička Bartlová suverénně vládne,“ říká člen komise Miroslav Balaštík.
Terezu Stejskalovou vybrala komise z šestatřiceti nominovaných v kategorii etablovaných kritiků. „Tereza Stejskalová od počátku své dráhy pracuje v těsném sepětí se současnou výtvarnou scénou, hlavně s nejmladší generací umělců, přičemž definuje a reflektuje nejživější témata. Její záběr přesahuje oblast výtvarného umění: ve své novinářské práci kontinuálně upozorňuje na palčivé problémy kultury a uměleckého provozu obecně. Výtvarnou kritiku a žurnalistiku propojuje mimořádně tvůrčím způsobem s dalšími činnostmi, kterými se zabývá – je také kurátorkou, překladatelkou a politickou aktivistkou s jasně vyprofilovaným jazykem a nekompromisními pozicemi,“ shrnuje vyjádření poroty Sláva Sobotovičová.
Doprovodný program 2014
Při příležitosti druhého ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky výtvarného umění připravila INI Gallery ve spolupráci s MeetFactory doprovodný program, jehož smyslem je zviditelnit obor umělecké kritiky a otevírat dílčí témata a otázky, které se vztahují k současným formám reflexe, dokumentace i popularizace výtvarného umění.
18/9 – 31/10/2014 proběhla v INI Gallery videoinstalace jednoho z předních současných českých umělců Zbyňka Baladrána: Adorno a Kovanda o materialismu. Autor ve svém díle často pojednává vztah medializovaného obrazu a nelineárně pojatého textového sdělení. Pro INI Gallery a Cenu Věry Jirousové připravil nové video balancující na hraně manipulace, kdy je skrze fiktivní rozhovor Jiřího Kovandy a Theodora Adorna o umění a jeho vnímání. Prostor INI Gallery se zároveň sloužil jako dějiště workshopu, diskuse o práci s materiály vztahujícími se k aktuálnímu stavu kritiky i umění.
18/9/2014 – workshop Kde je kritika?
Moderují: Tereza Jindrová a Jen Kratochvil
Workshop byl určen zejména studentům teorie a dějin umění, literatury a příbuzných oborů, během kterého proběhne kategorizace a analýza kritik a recenzí vycházejících v českých tištěných a internetových periodikách.
24/9/2014 – diskuse Dokumentace, zpravodajství, kritika, archivace Hosté: Jana Chytilová (ArtMix ČT), Janek Rous (Artyčok.tv), Ondřej Stupal (Artlist)
Moderuje: Milena Bartlová
Kulatý stůl o vztahu kritiky a dokumentace, zpravodajství či archivace, moderovaný kunsthistoričkou Milenou Bartlovou. Diskuse se točila především problematiku tenké hranice mezi kritikou a dokumentací, která je zejména důležité ve vztahu mezi médii vytvářejícím aktuální obraz a scénou současného umění, kdy se zároveň mapující „objektivní pohled“ často jedinou reflexi, které se umělcům dostane.
2/10/2014 diskuse Místa kritiky
Hosté: Pawel Brozynski (PL), nezávislý kritik, Juraj Kováčik (SK), fotograf a zakladatel online platformy o současném umění HENTAK, Marion Ritter (DE), kurátorka a kritička, šéfredaktorka online portálu Artblog Cologne, Stach Szablowski (PL), kritik a kurátor Centra současného umění Zamek Ujazdowski
Moderuje: Jakub Stejskal (Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny, Estetika)
Záznam diskuse najdete zde: http://artycok.tv/lang/cs-cz/26577/mista-kritiky-cena-jirousoveplaces-critique-vera-jirousova-award
9/10/2014 Kritická hospoda
Neformální setkání a hospodská kritika kritiky v holešovické kavárně Liberál
Host: Iveta Hajdáková (antropoložka)
I. ročník Ceny Věry Jirousové 2013
Mezinárodní centrum současného umění MeetFactory a INI Gallery ve spolupráci s Českými centry vyhlásilo první ročník Ceny Věry Jirousové v lednu 2013. Spolupořadateli ceny a hlavními mediálními partnery jsou časopis Art+Antiques a portál Artalk.cz. Cílem ceny určené začínajícím a etablovaným kritikům výtvarného umění je zviditelnit tento v českém prostředí dosud málo reflektovaný obor, podpořit začínající autory a pomoci jim při hledání prvních příležitostí pro publikaci jejich textů a zároveň poukázat na práci autorů, kteří jsou pro oblast umělecké kritiky dlouhodobým přínosem.
24/5/2013 se v MeetFactory uskutečnilo slavnostní vyhlášení prvního ročníku Ceny Věry Jirousové pro začínající a etablované kritiky výtvarného umění. Odborná porota zasedla ve složení Dušan Zahoranský, umělec, Ladislav Kesner ml., teoretik a kurátor, Marek Pokorný, kritik a kurátor, bývalý ředitel Moravské galerie v Brně, Sláva Sobotovičová, umělkyně a Vilma Anýžová, generální ředitelka Českých center.
Laureáty prvního ročníku soutěže se stali Tereza Jindrová a Ivan Mečl.
Terezu Jindrovou ocenila porota v kategorii začínajících kritiků do 26 let, do které své příspěvky přihlásilo 26 autorů, a to především pro její schopnost vybrat si výrazné téma, jasný kritický postoj podložený pevnou argumentací a v neposlední řade stylistickou úroveň.
Dušan Zahoranský ve svém vyjádření píše: „Autorka předkládá text, ve kterém přesně pojmenovává tvůrčí strategie nepřehlédnutelného domácího mladého autora. Zaměřuje se na konkrétní výstavní projekt a na něm, důkladnou argumentací, nalézá silná a slabá místa. Struktura a rytmus textu poskytuje čtenáři dostatečný vhled jak do hodnocené výstavy, tak do autorových starších děl. Používá přesné citace, které trefně opisují tvůrčí metody autora. Kritika výstavy je vyvážená a Tereza Jindrová v ní věcně opisuje úskalí, se kterými se zmíněný projekt potýkal. I tím, že se srozumitelně, s respektem a přesto kriticky vyjadřuje k tvorbě výrazného umělce, dokazuje svou suverénní orientaci v soudobém mladém umění. Stylistická a obsahová úroveň textu svědčí o autorčině nezpochybnitelném kritickém talentu.“
V kategorii etablovaných kritiků za dlouhodobý přínos oboru ocenila porota Ivana Mečla jakožto výraznou osobnost, která dlouhodobě utváří vlastní směr.
K rozhodnutí poroty píše Marek Pokorný: „Umělecká kritika je ošidný pojem, jehož obsah a rozsah prověřují konkrétní texty konkrétních lidí. Jestliže se porota rozhodla udělit „cenu za přínos“ Ivanu Mečlovi, pak právě proto, že jeho poznámky na okraj současného umění, které mají už od 90. let minulého století povahu sporadických sarkastických komentářů, přesně vystihují předstírání, směšnost a banalitu v jednání jednotlivců a institucí, o nichž my ostatní často mlčíme – z falešně pochopeného přátelství, lenosti či obav o „dobrou pověst“. Nikoli na posledním místě jsou pozoruhodné literární kvality Mečlova psaní, jehož výstižnost a kultivovanost si nepotřebuje přisvojovat obvyklou hantýrku historiků umění ani termíny z právě oblíbeného „diskursivního pole“. Výtvarná kritika nabývá právě v příspěvcích Ivana Mečla svůj výměr jako důvěryhodný způsob myšlení o umění, společnosti a světě.“
Doprovodný program 2013
V INI Gallery proběhl doprovodný program. Kromě nevšedního pohledu do dočasně zpřístupněného archivu Věry Jirousové, představeného v rámci „Studia VJ“ společně s instalací Roberta Šalandy, se zde konají dvě neformální diskuse o umělecké kritice z pohledu samotných kritiků a umělců.
25/4/2013 Setkání I. – Co je tu, co tu není
Tobiáš Jirous čte z díla Věry Jirousové
13/5/2013 Setkání II. – Umělecká kritika očima kritiků
Neformální diskusi moderuje: Marek Pokorný, hosté: Jan Vitvar, Jan Skřivánek, Petr Fischer, Tereza Stejskalová
20/5/2013 Setkání III. – Umělecká kritika očima umělců
Neformální diskusi moderuje: Silvie Šeborová, hosté: David Kořínek, Jiří Kovanda, Vladimír Houdek, Pavel Sterec