Konference k nedožitým 80. narozeninám Věry Jirousové
Workshop
24. listopadu 2024, Pracovna (Žizkov), Praha
Tři výrazné osobnosti ze tří různých oborů – Táňa Zabloudilová (kulturní publicistika) & Hana Řičicová (hudba) & Anežka Bartlová (výtvarné umění) – zprostředkují pohled na fungování tuzemské kulturní publicistiky.
Více informací bude zveřejněno v říjnu.
Pořádají Ceny Vinyla, Nadšením nájem nezaplatíš a Cena Věry Jirousové.
Křest publikace
Anežka Bártlová: Podmínky a předpoklady. Výtvarná kritika v Československu 60. let
4. září 2024 od 18:00, zahrada AVU, Praha
Srdečně zveme na křest publikace Anežky Bartlové Podmínky a předpoklady. Výtvarná kritika v Československu 60. let, který proběhne již ve středu 4. 9. od 18 h na zahradě AVU.
Publikace vychází z disertační práce, jež se soustředí na šedesátá léta, které bylo pro československou výtvarnou kritiku důležitým obdobím. Autorka v jednotlivých částech knihy hledá odpověď na otázku, jak pracovat s kritikou a nabízí možné vymezení výtvarné kritiky jako žánru. Dále se zaměřuje na vnější podmínky, jež nemohli kritici a kritičky sami ovlivnit, ale mohli s nimi pracovat, využívat jejich možnosti a samozřejmě se také museli přizpůsobovat jejich pravidlům. Třetí část textu se pak věnuje vnitřním oborovým předpokladům, které formovaly diskurz i podobu jednotlivých textů.
Grafická podoba: Štěpán Marko
Kniha vychází díky finanční podpoře Nakladatelství AVU a Ceny Věry Jirousové.
Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví ArtMap.
Na místě budou ke koupi rovněž tituly Kritické edice CVJ: Travis Jeppesen Bad Writing (2023) a Hal Foster Zítra bude hůř: Umění, kritika, nouzový stav (2021).
PROGRAM 2023
Workshop: Kulturní publicistika
26. listopadu 2023, 9:00 – 17:00, Pracovna, Žižkov
Tři výrazné osobnosti ze tří různých oborů – Eva Klíčová (literatura) & Noemi Purkrábková (výtvarné umění) & Karel Veselý (hudba) – vám zprostředkují pohled na fungování tuzemské kulturní publicistiky.
Dopolední blok
Formou společné debaty se zaměříme na řadu témat, například: Jaký je stav kulturní publicistiky v době, kdy se mluví o krizi médií? Jaké výzvy a příležitosti přináší těkavá digitální éra? Dá se psaním o kultuře uživit? Může mít kumulace více rolí vliv na „nezávislost“ či „nezaujatost“? Nakolik má být kulturní publicistika službou umělcům a umělkyním? Jaká je pozice kulturních publicistů a publicistek v rámci umělecké scény? Patří či nepatří osobnost a život autora do kontextu jeho díla? Dá se psát o špatných dílech anebo umění hejtu? Má být publicistika angažovaná?
Odpolední blok
Vyberte si lektora, se kterým můžete probrat své (či jiné texty) nebo řešit konkrétní problémy ve vztahu k vašemu zájmu (oboru).
Workshop je zdarma.
Přihlášky na e-mail: tomas (zavináč) vinyla.cz
(uveďte lektora/ku, s ní(m)ž chce absolvovat odpolední blok)
Pořádají hudební ceny Vinyla a Cena Věry Jirousové.
PROGRAM 2022
Jörg Heiser: Crisis, what crisis?! The uncertain future of art criticism
15. 12. 2022, Dům U Kamenného zvonu
„Crisis, what crisis?!” is the title of a 1975 Supertramp-Album. On the cover is a man wearing sun glasses and swimming trunks sitting in a deck chair under a parasol, a long drink next to him, but around him is not the beach, but a gloomy, grey industrial landscape of smoking chimneys. The title is a quote from a conspiracy thriller called The Day of the Jackal (1973), about a far-right terrorist assassination attempt on Charles de Gaulle. The crises of the 1970s are a premonition of our contemporary crises of the 2020s because they are at least partly the same: the striving for individual pleasure and gratification, if not freedom per se, takes place against a looming background of unhinged capitalism and authoritarian populism, of climate catastrophe and war. „Criticism“, in the very root of the word, is defined by crisis: krisis in Greek means to distinguish and judge. So how do we need to readjust our criteria of judgment not only vis-à-vis contemporary art, but the cultural landscape in general, if, for example, an unhinged billionaire can just buy and destroy one of the most important global platforms of debate, or Russia decides to invade and destroy the Ukraine? But for art critics to even make these readjustments, they need to exist in the first place: so what are the rescue plans for an endangered species?
Jörg Heiser is a critic and curator, and the Director of the Institute for Art in Context at the University for the Arts in Berlin, Germany. For twenty years, he was an editor at frieze magazine. He continues to write, amongst others, for art-agenda.com and republik.ch. Most recently he curated, together with Cristina Ricupero, the exhibition Ridiculously Yours! Art, Awkardness and Enthusiasm, at Bundeskunsthalle in Bonn, Germany (catalogue).
Přednáška proběhne v anglickém jazyce bez tlumočení.
Jak ustát (výtvarnou) kritiku
Centrum pro současné umění Praha, 2. 11. 2022
Z diskuse bude pořízen záznam.
Kritické minimum
Centrum pro současné umění Praha, 24. 6. 2022
Začátek: 10.00
Předpokládaný konec: 15:00
Křest knihy Zítra bude hůř a diskuse o americké kritice
Centrum pro současné umění Praha, 2. 3. 2022
PROGRAM 2021
Audiovizuální sauna: Kritika a festivaly?
Online, 5. 12. 2021
Audiovizuální sauna se vrací první prosincový víkend s on-line přednáškami a workshopem.
Čtvrtá edice Audiovizuální sauny se uskuteční v neděli 5. prosince a prostřednictvím on-line přenosu se zaměří hned na dvě témata.
První z témat je kritika současného výtvarného umění. Kritička a teoretička Eva Skopalová se ve své přednášce Krize (pl.) nejen výtvarného umění zaměří na uměleckou kritiku v kontextu současných globálních krizí, ale také na její pozici v rámci lokální i mezinárodní umělecké scény.
Svou dosavadní praxi bude reflektovat Viktor Čech v příspěvku s názvem Kritik versus kurátor. Jakým způsobem se liší uvažování kritika a kurátora? Kam sahají pravomoce obou postav, jaký má dosah slovo či činy každého z nich a mohou se navzájem diskvalifikovat?
Vnitřní a vnější prostor: workshop výtvarné kritiky s Ondřejem Buddeusem
4. prosince 2021 v 17 hodin
Workshop proběhne online formou v uzavřené zoom místnosti.
O pomezí mezi kritickou subjektivitou a objektem artefaktu a situacích, kdy je text chytřejší než jeho autor/ka. Úvodní přednáška a následný workshop se zaměří na kritickou reflexi vnímání uměleckého díla a zvýšení citlivosti ke dvěma horizontům, které se zákonitě střetávají: subjektivitě diváka (a specificky kritického diváka) a objektivitě artefaktu. Na artefakt (objekt, intermedium, text, výstava) přitom nahlídneme z pozic teorie fikce, která není pouze analytickým nástrojem, ale především užitečnou perspektivou, jež respektuje umělecké dílo jako relativně nezávislou oblast s vlastními – často novými – zákonitostmi. Jejich citlivým odkrýváním pak můžeme do kritické hry vtáhnout kontexty, v nichž artefakt promlouvá mimo rámec svojí paralelní reality. A překročit tak k otázkám, na něž není předem známá odpověď a odpovídání samo představuje dobrodružství myšlení. Ideálně takové, které je (paradoxně) chytřejší než ten, kdo o něm píše.
Registrace na workshop@cenavj.cz, vstup zdarma.
Akcefinančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. m. Prahy.
Gergely Nagy: Maďarsko. Ponurý příběh přinášející záblesk naděje
26. 10. 2021 v 19 h
Akce je pořádána ve spolupráci s platformou Fresh Eyea a finančně ji podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. m. Prahy.
PROGRAM 2020
Workshop výtvarné kritiky // 4+4 dny v pohybu
15. 10. 2020 19:00
Co je kritické psaní o výtvarném umění? Jak psát texty, které mají názor, jsou angažované a rafinované současně? Workshop výtvarné kritiky přiblíží, jak psát texty nejen o současném výtvarném umění.
První část workshopu bude probíhat online formou přednášky, bude zahrnovat také diskusi nad otázkami, které se s aktivním působením kritiček a kritiků v praxi pojí (zkušenosti z praxe, diskuse o způsobech psaní a editování). Další část offline je na účastnících, aby poslali své texty, ke kterým dostanou editorskou zpětnou vazbu.
Registrace na 𝘄𝗼𝗿𝗸𝘀𝗵𝗼𝗽@𝗰𝗲𝗻𝗮𝘃𝗷.𝗰𝘇 , či přes náš Messenger, budeme pak sdílet přístupové údaje k online události.
Workshop povede Anežka Bartlová společně s Evou Skopalovou.
Anežka Bartlová vystudovala Dějiny umění na FF UK a Teorii a dějiny umění na UMPRUM. V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu art+antiques, od roku 2018 je součástí redakce časopis Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny, od 9/2019 je jeho šéfredaktorkou. Zajímá se o kritiku umění, paměť, ekologii, feminismus a jejich přesahy ve veřejném prostoru. Publikuje v časopisech art+antiques, Flash Art CZ/SK, čtrnáctideníku A2, na webové platformě Artalk.cz a Alarm.cz.
Eva Skopalová vystudovala Dějiny umění na FF UK a Teorii a dějiny současného a moderního umění na UMPRUM. Absolvovala studijní stáže na pařížské EHESS a New York University. Zabývá se problematikou času ve výtvarném umění, a především perspektivou anachronismu a jejím dopadem na dějiny umění. Věnuje se nezávislé kurátorské činnosti a umělecké kritice, která vychází z jejího výzkumu metodologie dějin umění. Od roku 2020 zajišťuje chod a směřování Ceny Věry Jirousové.
Akci finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.
PROGRAM 2019
Rezidence CVJ v INI Prostoru
Viktor Čech: Labyrint jazyka a pasti ideologie (workshop)
25. 9. 2019 18:00
Jak si snad každý pozorný čtenář všimne, jazyk, jímž se kritici umění vyjadřují, je plný konvencí a často opakovaných klišé. Žije si svým vlastním životem, v němž i takové zásadní pojmy jako jsou „forma“ či „význam“ nemusejí pro každého znamenat to samé. Leckdy značně subjektivní vyjádření v tomto oboru jednoznačně převládají i přes řadu dostupných teoretických modelů interpretace, převzatých především z literární a filozofické oblasti. Neustálá snaha poctivých kritiků navázat dialog s uměleckým dílem na straně jedné a čtenářem na straně druhé je proto spojená s nekončícím zápasem mezi možnostmi jazyka, jeho srozumitelností a vlastní pohodlností neustrnout u zažitých formulací a závěrů. Má dnes taková snaha vůbec smysl? Je v této éře nepřehledného oceánu jazyka internetu možné podchytit myšlenku na umělecké dílo prostřednictvím pár normostran textu? Nebo nám již postačí internetové memy a síť referencí s nimi spojená?
Kritika současného umění je v českém kontextu vůbec obtížně vymezitelná a různorodě chápaná oblast aktivity, jejíž priority, cíle i smysl si řada z nás představuje značně odlišně. Tato amorfnost má jistě i své výhody – každý si zde hypoteticky může nalézt svou vlastní cestu za výkladem, interpretací či souzením současného vizuálního umění. Aktuální situace je ovšem ve skutečnosti spíše tristní a to, co jedna strana pokládá za samozřejmé východisko je často pro druhou stranu pouhým přeludem. Asi nemá snahu volat po neuskutečnitelném – totiž důsledném dialogu mezi těmi, kteří své teze definují odlišně strukturovaným jazykem, nicméně se můžeme pokusit alespoň o poněkud méně závaznou formu hry, při níž se dojde k zmapování možných východisek. Právě těmto protikladům, úskalím a (ne)možným řešením se bude věnovat tato první část workshopu.
Host: Lenka Sýkorová
Noemi Smolik: Dá se naučit kritice umění? (workshop)
12., 13., 22. a 23. 10., vždy od 10 – 18 hodin
Ve dvoufázovém workshopu půjde jak o teorii základů kritiky umění a její role ve společnosti, tak o praktické cvičení v psaní kritiky. V první dvoudenní fázi se bude diskutovat o předpokladech, úloze a kritériích kritiky a společně se navštíví výstavy, o kterých účastníci workshopu napíšou kritiku.
Ve druhé také dvoudenní fázi dojde ke společnému vyhodnocování napsaných textů a k další diskuzi, tentokrát ale na základě konkrétních praktických zkušeností.
Workshop povede v první fázi kritička umění Noemi Smolik, ve druhé fázi se přidá Anežka Bartlová a workshopu se zúčastní také německý kritik umění a bývalý redaktor časopisu Frieze Dominikus Müller.
Workshop je zdarma.
Workshop probíhá v českém jazyce s anglickou přednáškou Dominikuse Müllera.
Nutná registrace na info@cenavj.cz
Akce vznikla za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Hope Recycling Station, také Ministerstva kultury, Státního fondu kultury a grantu Hlavního města Prahy.
PROGRAM 2018
Workshopy tvůrčího psaní a umělecké kritiky
Cena Věry Jirousové ve spolupráci s Pokoje 2018 uvádí sérii workshopů umělecké kritiky, které proběhnou 11., 14. a 16. 11. Workshopy povedou lektoři Ondřej Buddeus (11. 11.), Lenka Vítková (14. 11.) a Anežka Bartlová s Tomášem Kličkou (Art+Antique) (16. 11.)
Své místo si REZERVUJTE na emailu: info@cenavj.cz .
Vaše texty pro workshop Anežky Bartlové a Tomáše Kličky posílejte nejpozději 16. 11. ráno na email: anezka.bartlova@ambitmedia.cz
Workshopy jsou ZDARMA.
Na zastávce metra C pobíhal pes, ženě vytekla z kabelky automatická pistole.
Text, událost a rovnováha.
Lektor: Ondřej Buddeus
Termín: 11. 11., 13:30 – 17:30
Některé události jsou zažívány kolektivně, většina je však všednodenní a osobní. Přirozeně přitahují naši pozornost jako cosi hodné zmínky, vyprávění, reflexe (nehledě na médium a žánr), jsou tedy předmětem prožitku i sdílení a paměti. Že něco označíme jako událost, je věcí konsensu, nikoli objektivní danost. Událost je konstrukt využívaný pro zachycování skutečnosti i fabrikaci fikce. Jejím prostřednictvím se uměle vytyčuje hranice toho, co považujeme za mimořádné a co vystupuje z kontinua dění. Událost je jako struktura charakteristická tím, že vychyluje stav věcí, který jí předcházel, a předjímá to, co bude následovat. Představuje soubor scénářů, z nichž jeden vede k ustavení nové rovnováhy. Workshop se zaměří na tento nástroj našeho vnímání (dějový, jazykový a prožitkový), jeho analýzu a tvorbu ve formátu krátkých textů.
Pisatel/ka v panice
Lektorka: Lenka Vítková
Termín: 14. 11., 17:00 – 19:00
Název workshopu sice s jistou nadsázkou popisuje realitu, ve které se autor/ka nezřídka nachází tváří v tvář blížícímu se deadlinu, odkazuje však také k spontánnímu, nekorigovanému chování, při němž dochází k posilování emocionální složky rozhodování na úkor rozumové kontroly a k extrémním reakcím. Zajímá mě psaní bez plánů, konceptů a osnov, které je vědomě provozováno jako vstup na neprobádaný, možná i nebezpečný terén. Lze řízeně prožít psaní jako reakci na pociťovanou absenci smyslu?
Od workshopu lze očekávat sdílení situací, ve kterých se píše, psaní a případně i čtení
Workshop zhrzené kritiky
Lektoři: Anežka Bartlová, Tomáš Klička
Termín: 16. 11., 16:30 – 18:00
Je horší rozbujelá popisnost nebo neprostupné teoretizování? Na odpoledním workshopu se společně pokusíme na vybraných textech pojmenovat nezbytné součásti kritického psaní o výtvarném umění. Pro zájemce proběhne v dialogu s vámi sebekritika slabých a silných stránek vybraných recenzí obou lektorů. Pro aktivní účastníky nabízíme možnost svůj text zaslat lektorům s předstihem (nejpozději 16. 11. ráno na anezka.bartlova@ambitmedia.cz ) a následně využít jejich konzultace. Zaslané recenze se mohou věnovat některé z probíhajících výstav, ideálně některé expozici přímo v rámci akce Pokoje (není podmínkou).
Katalog Ceny Věry Jirousové
U příležitosti pátého výročí Ceny Věry Jirousové vznikl katalog s texty laureátů ceny. Katalog je možné zdarma získat v galerii INI Prostor nebo na akcích Ceny Věry Jirousové.
Západ není západ – umělecká kritika a vymezení západu
Vážení přátelé,
přijměte pozvání na diskuzi Západ není západ – umělecká kritika a vymezení západu, která se uskuteční v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu dne 11. října 2018 od 18:00 v Desfourském paláci (Na Florenci 21a, 110 00 Nové Město, Praha).
Hosté:
Elena Agudio
Vjera Borozan
María Íñigo Clavo
Vít Havránek
Moderátor: Hana Janečková
Na světových uměleckých akcích, například na 57. bienále v Benátkách či na přehlídce documenta, jsme v posledních několika letech svědky čím dál větší přítomnosti nezápadních uměleckých přístupů. Samotný pojem „západ“ byl však zpochybněn v důsledku historických mylných představ, teoretických předsudků a koloniálních mocenských vztahů. Slovo „nezápadní“ je tedy téměř nemožné přijmout jako ustálený pojem.
Pochybnosti zaznívaly již dlouho. Například v roce 1982 muzeum MoMA uvedlo kontroverzní výstavu “Primitivism” in 20th Century Art: Affinity of the Tribal and the Modern (Primitivismus v umění dvacátého století: Podobnost mezi kmenovým uměním a modernou). Nadneslo tak možnost hledat nezápadní stopy v moderním umění, ovšem nakonec touto výstavou ospravedlnilo univerzální kánon dějin umění. Parafrázujeme-li výtvarného kritika Thomase McEvilleyho, tak účelem takového teoretizování je zabránit velkým mezerám v dějinách západního umění a zachovat jeho tradice neposkvrněné, neporušené a neznesvěcené nezápadními vlivy.
Ptáme se tedy: Kde a kdy vlastně Západ začíná? Lze jej určit geograficky? Jak bychom pak měli přemýšlet o napětí mezi postkomunistickými a postkoloniálními souvislostmi ve vztahu k západnímu umění?
V rámci této panelové diskuse budeme mluvit o přístupech umělecké kritiky a kurátorské praxe vycházejících z kritického postoje ke konceptu „západu“, který přesahuje možnosti výkladu založeného výhradně na geopolitickém redukcionismu. Jednotlivé příspěvky se budou týkat postkoloniálních přístupů i tradic ne-lidského myšlení a objektové ontologie a zabývat se zkušenostmi, jež zkoumají možnosti kritického psaní a jeho vztah ke konceptu západu.
* Název vychází z citátu Edouarda Glissanta „Západ není západ; je to projekt, ne místo“.
Diskuze proběhne v anglickém jazyce.
~~~~~~~~~~~~~~
Dear friends,
We would like to cordially invite you to the discussion The West is not the West – Art Criticism and the Allocation of the West, which is going to take place at Desfour Palace (Na Florenci 21a, 110 00 Nové Město, Prague) and will be part of festival 4 + 4 days in motion on Thursday 11th of October, from 6 PM.
Guests:
Elena Agudio
Vjera Borozan
María Íñigo Clavo
Vít Havránek
Host: Hana Janečková
Over the last few years, we have witnessed an increasing presence of non-Western art practices at world art venues, such as the 57th Venice Biennale and Documenta. However, the very notion of “the West” has been put in doubt due to historical misconceptions, theoretical prejudices and colonial power relations, making it nearly impossible to accept “non-Western” as an agreed upon term.
These doubts have been raised for a long time. For example, in 1982, the MoMA presented the controversial exhibition: “Primitivism” in the 20th Century Art: Affinity of the Tribal and the Modern, where they proposed to look for non-Western traces in modern art, and in doing so, ended up justifying a universal canon of art history. Paraphrasing the art critic Thomas McEvilley: The purpose of such theorizing is to preclude major breaks in Western art history; its tradition is to remain intact, not pierced and violated by influence from outside the West.
So, where and when does the West actually begin? Is it possible to geographically pinpoint it? How then should we think about the tension between post-communist and post-colonial contexts in relation to Western art?
On this panel we will discuss approaches in art criticism and curatorial practice that build upon a critical approach to the idea of “the West” beyond a reading inscribed exclusively on geopolitical reductionism. The contributions will range from post-colonial approaches to the tradition of non-human thought and object oriented ontology, digging into experiences, which explore the possibility of critical writing and its relation to the idea of the west.
* The title is based on Edouard Glissant´s quote: “The West is not the West. It is a project, not a place.”
Discussion will be held in English.
PROGRAM 2017
Diskuze East Art Mags
11. 11. od 13.00 proběhne v INI Project (Jeronýmova 88/9, 130 00, Praha) diskuze na téma East Art Mags, platformy pro uměleckou kritiku ve Střední a Východní Evropě.
Debaty se zúčastní
Cristina Bogdan z Revista Arta
Karolina Plinta z Magazyn Szum
Klára Peloušková z Artalk
Gergely Nagy z artportal.hu
Moderátorem diskuze bude kurátor a kritik Piotr Sikora.
Debatovat se bude o možnostech platformy East Art Mags vzhledem k zajištění kulturní výměny ve střední a východní Evropě a navazování kontaktů mezi zúčastněnými zeměmi.Ústředními otázkami diskuze tak budou témata jako je periferní kritika, proč je potřeba publikovat v angličtině o našem regionu a proč o sobě víme tak málo.
https://www.facebook.com/eastartmags/
Poučení z Dokumenty 14
Dne 13. října 2017 od 18:00 v Kasárnách Karlín (Prvního pluku 2, 18000 Karlín, Praha).
Diskuze se uskuteční v rámci festivalu 4 + 4 Dny v pohybu.
Program proběhne v anglickém jazyce.
Přehlídka současného umění pod názvem Documenta se každých pět let odehrává tradičně v německém Kasselu. Od svého založení v roce 1955 měla tato přehlídka ukázat možnost dialogu napříč poválečnou Evropou. Letošní ročník se proto rozkročil mezi Athény a Kassel, aby nás donutil víc než kdy dřív reflektovat.
Co znamená vycházet na mezinárodní uměleckou scénu ze zázemí Středovýchodní Evropy?
Jaká je role kritiky (nebo je třeba ohlížet se pouze na konkrétní osobnosti?) v diskusi o „learning from“, jak ji načrtla letošní Documenta 14?
Na co se vlastně díváme, když vidíme vedle sebe vystavené ne-současné a současné umění?
V diskusi se chceme zaměřit na otázky, které Documenta nabízí, nikoliv nutně na výstavu samotnou.
Diskutující:
Tereza Stejskalová – kritička a kurátorka tranzit.cz, laureátka CVJ za rok 2014
Irena Haiduk – umělkyně, vystavovala na Documenta 14 projekt Yugoexport
Pierre Bal-Blanc – kurátor, podílel se na Documenta 14
Michal Novotný – kurátor galerie Futura, laureát CVJ za rok 2016
Moderátor:
Jan Zálešák – pedagog FAVU, kurátor a kritik
Doprovodný program je díky spolupráci s Českými centry a s podporou Art+Antiques, Artalk.cz a FlashArt CZ/SK, partnerem projektu je A2 kulturní čtrnáctideník, ArtMap, Artyčok.tv a časopis Fotograf. Finančně projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Městská část Praha 7.