Skip to content

Program

Konference k nedožitým 80. narozeninám Věry Jirousové

CVJ_Konference_2024_pozvanka

 

Blok 1
10.00–11.30


Úvod 10.00–10.10

10.10–10.40
Anežka Bartlová: Kritičky zlatých šedesátých

Pokud můžeme říct, že byla 60. léta skutečně zlatým obdobím kulturní (i výtvarné) kritiky, projevilo se to i v množství, postavení a pozicích žen? Příspěvek se blíže zaměří na to, kdo psal do nejdůležitějších médií v 60. letech, jaký byl podíl, respektive rozdíl v počtu, ale i pozici žen, které přispívaly pravidelně, a pokusí se z toho vyvodit odpověď na otázku, zda a do jaké míry platí, že rozkvět kritiky obecně nesl výhody i pro publikující ženy.

Mgr. et Mgr. Anežka Bartlová Ph.D. byla redaktorkou časopisu Art+antiques, Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny a aktuálně je šéfredaktorkou Artalk.info a odbornou asistentkou Centra audiovizuálních studií FAMU. Doktorát získala na AVU s tématem výtvarná kritika v ČSR 60. let.

10.40–11.10
Veronika Soukupová: Ambivalence vlákna. „Terminologické rozpaky“ a teoretické uchopení tapiserie v psaní Mileny Lamarové

Umění druhé poloviny 20. století charakterizoval také – dominantním kánonem dějin umění přehlížený – mimořádný rozvoj tapiserie. Nové pojetí práce s textilem, jež se vymezovalo vůči jeho dekorativním a užitým aspektům a prosazovalo svébytné umělecké vyjádření, iniciovalo teoretické diskuse týkající se adekvátního metodologického a pojmového ukotvení. Do mezinárodně probíhajících debat se zapojovali také českoslo- venští výtvarníci a výtvarnice, teoretici a teoretičky, mezi nimiž je významná pozice Mileny Lamarové.

Mgr. Veronika Soukupová je absolventkou magisterského oboru Teorie a dějin moderního a současného umění na UMPRUM, kde aktuálně pokračuje v doktorském studiu. Tématem jejího výzkumu je československé textilní umění dvacátého století v širších souvislostech.

přestávka 11.10–11.30

 

Blok 2
11.30–13.30

11.30–12.00
Jana Migašová: Autenticita jako duševní práce: vybrané aspekty výtvarných kritik Ivy Mojžišové (1939–2014)

Příspěvek se zaměřuje na dílo slovenské kunsthistoričky a kritičky Ivy Mojžišové, především pak na klíčové pojmy jejích hodnotících interpretací: autenticitu a aktuálnost. Mojžišová chápe autenticitu v kontextu fenomenologie, existencialismu a společensko-politické reality 60. let. Nakonec se obrátila i k vlastní profesi – přehodnocovala roli uměleckého kritika či kritičky a vytvořila stručné dějiny tohoto žánru, které se staly součástí knihy vydané v českém jazyce Kritika porozuměním (2011).

Doc. Mgr. Jana Migašová, PhD. působí na Institutu estetiky a umělecké kultury (Filozofická fakulta, Prešovská univerzita) a ve Společnosti pro estetiku na Slovensku. Zaměřuje se na slovenské a lokální vizuální umění 20. století, zajímá ji koncept primitivismu a kýče. Zabývá se také inovativními přístupy ve výuce dějin umění.

12.00–12.30
Terezie Nekvindová: Kritičky, nebo kurátorky? K nejednoznačným rolím v 90. letech

Podle Paula O’Neilla se v západním prostředí na přelomu 80. a 90. let stává výstava novým diskurzivním prostorem pro uměleckou praxi. Vytváření výstav tak do určité míry zača lo převažovat nad kritickým psaním, jemuž se ale většina kurátorů a kurátorek také paralelně věnovala. V příspěvku se pokusím rozvést, zda tyto postřehy můžeme aplikovat i na české umění 90. let, v němž se právě kurátorství etabluje coby nová profese i díky výrazným ženám jako Milena Slavická nebo nedávno zesnulá Jana Ševčíková. V jejím případě se jako podotázka nabízí také to, zda je možné o její práci uvažovat i samostatně, nebo pouze ve dvojici s Jiřím Ševčíkem.

PhDr. Terezie Nekvindová, Ph. D. působí ve Vědecko-výzkumném pracovišti AVU a přednáší na ÚDU FF UK. Zabývá se mj. problematikou média výstavy, dějinami kurátorství, socialistickým výstavnictvím a reprezentací českého umění v zahraničí.

přestávka 12.30–13.30

 

Blok 3
13.30–14.50

13.30–14.00
Milena Bartlová: Ženy v uměleckohistorickém samizdatu osmdesátých let

V druhé polovině 80. let minulého století vycházely dva periodické samizdatové tituly zaměřené na dějiny umění a výtvarnou kritiku: Sborníky památce a Někdo něco. Ve svém příspěvku oba „časopisy“ stručně zhodnotím jak v rámci samizdatové publicistiky, tak i v konfrontaci s oběma časopisy, jež vydával tehdejší Svaz českých výtvarných umělců, a zamyslím se nad důvody, proč zůstávají opomíjené. Poté se podrobněji zaměřím na aktivity žen při produkci těchto specifických médií.

Prof. PhDr. Milena Bartlová CSc. se zabývá dějinami umění v rozšířeném poli a od roku 2011 přednáší na UMPRUM. Aktuálně připravuje k vydání knihu Dějiny českých dějin umění 1970–1990.

14.00–14.30
Marianna Placáková: Lamarová, Vachtová, Jirousová. Různé cesty emancipace?

Příspěvek se zabývá třemi osobnostmi místní výtvarné kritiky – Milenou Lamarovou, Ludmilou Vachtovou a Věrou Jirousovou –, respektive jejich tvůrčími obdobími, během nichž se vyjadřovaly ke státně socialistické emancipaci žen. Jeho cílem je představit problematičnost, která vyvstává při bádání týkajícím se emancipace žen v návaznosti na zachované texty a vyjádření jednotlivých autorek. Příspěvek se zaměří na to, jak byl narativ o emancipaci žen před rokem 1989 konstruován v různých historických obdobích.

Mgr. Marianna Placáková, Ph.D. působí na Vědecko-výzkumném pracovišti AVU. Zabývá se genderovými kontexty umělecké produkce v (post)socialismu. V posledním článku se věnuje reprezentaci umělkyň v českém kánonu dějin umění (Slavic Review, léto/2024).

přestávka 14:30–14:50

 

Blok 4
14.50–16.05

14.50–15.15
Tea Záchová: Výstavní experiment jako zahrada

Kurátorka a kritička Ludmila Vachtová v roce 1964 uspořádala průlomovou výstavu Socha 1964, první velkou konfrontační přehlídku střední a mladé generace sochařů v Československu, kde byly sochy postaveny do přímého dialogu s přírodou. Nyní, ve spolupráci s umělcem Matoušem Lipusem a architektem Viktorem Kákošem, Vachtové myšlenku experimentu jako prostoru rozvíjíme nejen pro umění, ale i pro veřejnost, a přinášíme ji do nových kontextů, které původní rámec liberecké výstavy dalece přesahují.

Mgr. Tea Záchová je šefkurátorkou v Galerii Lázně Liberec a výzkumnicí současného umění.. Absolvovala tři studijní programy: Kurátorská studia na FUD UJEP, výtvarnou kulturu na PF UJEP a Humanitní studia studia na FF UJEP. V současnosti studuje na švédské Univerzitě v Göteborgu na Akademii umění a designu.

15.15–15.35 (v anglickém jazyce)
Michał Łukaszuk: Institucionalizace, komercionalizace, politika identity: Jak se změnila umělecká kritika na příkladu současné výstavy avantgardní umělkyně Anky Ptaszkowské

Příspěvek se zaměřuje na to, jak je avantgarda interpretována a nahlížena ze současného pohledu, přičemž se věnuje loňské výstavě Anky Ptaszkowské v Muzeu moderního umění ve Varšavě. Cílem je ukázat, jak se kritická recepce a interpretace avantgardy rozšířila o feministický, třídní, genderový a tržní rozměr, a nabídnout vlastní výklad těchto otázek.

Michał Łukaszuk získal magisterský titul v oboru Kulturní studia na Varšavské univerzitě, za svou diplomovou práci obdržel zvláštní cenu Sławomira Świontka. Ve své práci se zabývá novými médii, prolínáním reality a virtuálna, teorií performance a vizuální kulturou.

15.35–15.55 (v anglickém jazyce)
Ann-Sophie Gehrig: Výtvarná kritika a AI

Princip souladu ve velkých jazykových modelech formuje výsledek na základě etiky, hodnot a norem. Obsah proto může ztratit svou originalitu nebo může být změněn (či utlumen) jeho tón. Budeme-li se spoléhat na umělou inteligenci, aniž bychom pro uměleckou kritiku využili také primární zdroje, bude ohrožen kritický přístup k dílům a umělcům. Na příkladu vlastního doprovodného textu k výstavě, k níž jsem čerpala srovnání ze života a díla Liselotte von der Pfalz, německé baronky známé svými feministickými hodnotami a nekompromisností, vysvětlím, jak mě práce s umělou inteligencí přivedla ke kritice jejího používání.

Ann-Sophie Gehrig je multidisciplinární umělkyně a výzkumnice. Ve své práci zkoumá průsečík umění, technologií  a kritického využití umělé inteligence. Po absolvování magisterského studia na UMPRUM a Konstfack Stockholm pokračuje ve studiu počítačové lingvistiky na univerzitě v Heidelbergu.

Ukončení 15.55–16.05

Za odbornou pomoc s konferencí CVJ, z. s. děkuje Lence Střelákové a Johaně Lomové.

Kompletní fotoreport k nahlédnutí zde.

_MG_0917_2

Workshop

1920x1005_FB_EVENT_AKCE_20242

24. listopadu 2024,  Pracovna (Žizkov), Praha

Tři výrazné osobnosti ze tří různých oborů – Táňa Zabloudilová (kulturní publicistika) & Hana Řičicová (hudba) & Anežka Bartlová (výtvarné umění) – zprostředkují pohled na fungování tuzemské kulturní publicistiky

Pořádají Ceny Vinyla, Nadšením nájem nezaplatíš a Cena Věry Jirousové.

IMG_7085

Kompletní fotoreport k nahlédnutí zde.

Křest publikace

krest2

Anežka Bártlová: Podmínky a předpoklady. Výtvarná kritika v Československu 60. let

4. září 2024 od 18:00, zahrada AVU, Praha

Srdečně zveme na křest publikace Anežky Bartlové Podmínky a předpoklady. Výtvarná kritika v Československu 60. let, který proběhne již ve středu 4. 9. od 18 h na zahradě AVU.

Publikace vychází z disertační práce, jež se soustředí na šedesátá léta, které bylo pro československou výtvarnou kritiku důležitým obdobím. Autorka v jednotlivých částech knihy hledá odpověď na otázku, jak pracovat s kritikou a nabízí možné vymezení výtvarné kritiky jako žánru. Dále se zaměřuje na vnější podmínky, jež nemohli kritici a kritičky sami ovlivnit, ale mohli s nimi pracovat, využívat jejich možnosti a samozřejmě se také museli přizpůsobovat jejich pravidlům. Třetí část textu se pak věnuje vnitřním oborovým předpokladům, které formovaly diskurz i podobu jednotlivých textů.

Grafická podoba: Štěpán Marko
Kniha vychází díky finanční podpoře Nakladatelství AVU a Ceny Věry Jirousové.

Publikaci je možné zakoupit v knihkupectví ArtMap.

Na místě budou ke koupi rovněž tituly Kritické edice CVJ: Travis Jeppesen Bad Writing (2023) a Hal Foster Zítra bude hůř: Umění, kritika, nouzový stav (2021).

 

 PROGRAM 2023

Workshop: Kulturní publicistika

26. listopadu 2023, 9:00 – 17:00, Pracovna, Žižkov

Tři výrazné osobnosti ze tří různých oborů – Eva Klíčová (literatura) & Noemi Purkrábková (výtvarné umění) & Karel Veselý (hudba) – vám zprostředkují pohled na fungování tuzemské kulturní publicistiky.

Dopolední blok

Formou společné debaty se zaměříme na řadu témat, například: Jaký je stav kulturní publicistiky v době, kdy se mluví o krizi médií? Jaké výzvy a příležitosti přináší těkavá digitální éra? Dá se psaním o kultuře uživit? Může mít kumulace více rolí vliv na „nezávislost“ či „nezaujatost“? Nakolik má být kulturní publicistika službou umělcům a umělkyním? Jaká je pozice kulturních publicistů a publicistek v rámci umělecké scény? Patří či nepatří osobnost a život autora do kontextu jeho díla? Dá se psát o špatných dílech anebo umění hejtu? Má být publicistika angažovaná?

Odpolední blok

Vyberte si lektora, se kterým můžete probrat své (či jiné texty) nebo řešit konkrétní problémy ve vztahu k vašemu zájmu (oboru).

Workshop je zdarma.

Přihlášky na e-mail: tomas (zavináč) vinyla.cz
(uveďte lektora/ku, s ní(m)ž chce absolvovat odpolední blok)

Pořádají hudební ceny Vinyla a Cena Věry Jirousové.

 

 PROGRAM 2022

Jörg Heiser: Crisis, what crisis?! The uncertain future of art criticism

15. 12. 2022, Dům U Kamenného zvonu

„Crisis, what crisis?!” is the title of a 1975 Supertramp-Album. On the cover is a man wearing sun glasses and swimming trunks sitting in a deck chair under a parasol, a long drink next to him, but around him is not the beach, but a gloomy, grey industrial landscape of smoking chimneys. The title is a quote from a conspiracy thriller called The Day of the Jackal (1973), about a far-right terrorist assassination attempt on Charles de Gaulle. The crises of the 1970s are a premonition of our contemporary crises of the 2020s because they are at least partly the same: the striving for individual pleasure and gratification, if not freedom per se, takes place against a looming background of unhinged capitalism and authoritarian populism, of climate catastrophe and war. „Criticism“, in the very root of the word, is defined by crisis: krisis in Greek means to distinguish and judge. So how do we need to readjust our criteria of judgment not only vis-à-vis contemporary art, but the cultural landscape in general, if, for example, an unhinged billionaire can just buy and destroy one of the most important global platforms of debate, or Russia decides to invade and destroy the Ukraine? But for art critics to even make these readjustments, they need to exist in the first place: so what are the rescue plans for an endangered species?

Jörg Heiser is a critic and curator, and the Director of the Institute for Art in Context at the University for the Arts in Berlin, Germany. For twenty years, he was an editor at frieze magazine. He continues to write, amongst others, for art-agenda.com and republik.ch. Most recently he curated, together with Cristina Ricupero, the exhibition Ridiculously Yours! Art, Awkardness and Enthusiasm, at Bundeskunsthalle in Bonn, Germany (catalogue).

Vstupné ZDARMA bez rezervace.
Přednáška proběhne v anglickém jazyce bez tlumočení.
Program vzniká ve spolupráci platformy Fresh Eye, Ceny Věry Jirousové a Galerie hlavního města Prahy za podpory Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hlavního města Prahy.

Jak ustát (výtvarnou) kritiku

Centrum pro současné umění Praha, 2. 11. 2022

Výtvarná kritika není jednoduchou disciplínou: překonáváme úzkosti z vystoupení na veřejnost s vlastním názorem, střetáváme se sebe-kritikou a někdy dostáváme kritickou reflexi, kterou není jednoduché zpracovat. V diskusi se budeme zabývat tím, jak překonávat strach s publikováním prvních textů a jak zvládat svého vnitřního kritika či kritičku, aby by byli dobrými pomocníky. Vedle toho se zaměříme i na to, jak trávit a přijímat kritiku jiných na profesionální i osobní úrovni.
O tématu výtvarné kritiky a péči o duši bude diskutovat Martin Tománek (Futuropolis), Tereza Stejskalová (Display.cz) a Tomáš Klička (Art+Antiques). Diskusi bude moderovat Eva Skopalová (Cena Věry Jirousové).
Událost je zdarma.
Z diskuse bude pořízen záznam.
Ilustracemi doprovodil Alexey Klyuykov.
Událost pořádají Cena Věry Jirousové ve spolupráci s Institutem úzkosti. Za laskavou podporu děkujeme Ministerstvu kultury ČR a Magistrátu hlavního města Prahy.

Kritické minimum

Centrum pro současné umění Praha, 24. 6. 2022

Projděme si během jednoho dne nejčastěji „nekritičtější“ problémy výtvarné kritiky a sestavme si spolu Manuál kritického minima. Vyzkoušejme ho uplatnit ve vlastním psaní – na příkladu „kriticky“ krátkého textu, do kterého se musí vejít všechno, i když by se do něj vlastně nemělo vejít nic. Zeptejme se, jestli se kriti*čky výtvarného umění mohou být influencery. A zkusme zjistit, co pro to lze udělat.
Workshop povede kritik a kurátor Jiřím Ptáčkem, laureát Ceny Věry Jirousové za rok 2015.
Doba trvání: 4 hodiny (ve dvou dvouhodinových blocích)
Začátek: 10.00
Předpokládaný konec: 15:00
Účast na workshopu je zdarma.
Workshop proběhne s laskavou podporou Ministerstva kultury ČR a Magistrátu hl. m. Prahy.

Křest knihy Zítra bude hůř a diskuse o americké kritice

Centrum pro současné umění Praha, 2. 3. 2022

 

 PROGRAM 2021

Audiovizuální sauna: Kritika a festivaly?

Online, 5. 12. 2021

Audiovizuální sauna se vrací první prosincový víkend s on-line přednáškami a workshopem.

Čtvrtá edice Audiovizuální sauny se uskuteční v neděli 5. prosince a prostřednictvím on-line přenosu se zaměří hned na dvě témata.

První z témat je kritika současného výtvarného umění. Kritička a teoretička Eva Skopalová se ve své přednášce Krize (pl.) nejen výtvarného umění zaměří na uměleckou kritiku v kontextu současných globálních krizí, ale také na její pozici v rámci lokální i mezinárodní umělecké scény.

Svou dosavadní praxi bude reflektovat Viktor Čech v příspěvku s názvem Kritik versus kurátor. Jakým způsobem se liší uvažování kritika a kurátora? Kam sahají pravomoce obou postav, jaký má dosah slovo či činy každého z nich a mohou se navzájem diskvalifikovat?

 

Vnitřní a vnější prostor: workshop výtvarné kritiky s Ondřejem Buddeusem

4. prosince 2021 v 17 hodin
Workshop proběhne online formou v uzavřené zoom místnosti.
O pomezí mezi kritickou subjektivitou a objektem artefaktu a situacích, kdy je text chytřejší než jeho autor/ka. Úvodní přednáška a následný workshop se zaměří na kritickou reflexi vnímání uměleckého díla a zvýšení citlivosti ke dvěma horizontům, které se zákonitě střetávají: subjektivitě diváka (a specificky kritického diváka) a objektivitě artefaktu. Na artefakt (objekt, intermedium, text, výstava) přitom nahlídneme z pozic teorie fikce, která není pouze analytickým nástrojem, ale především užitečnou perspektivou, jež respektuje umělecké dílo jako relativně nezávislou oblast s vlastními – často novými – zákonitostmi. Jejich citlivým odkrýváním pak můžeme do kritické hry vtáhnout kontexty, v nichž artefakt promlouvá mimo rámec svojí paralelní reality. A překročit tak k otázkám, na něž není předem známá odpověď a odpovídání samo představuje dobrodružství myšlení. Ideálně takové, které je (paradoxně) chytřejší než ten, kdo o něm píše.

Registrace na workshop@cenavj.cz, vstup zdarma.

Akcefinančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. m. Prahy.

 

 

Gergely Nagy: Maďarsko. Ponurý příběh přinášející záblesk naděje

26. 10. 2021 v 19 h

Po deseti letech stavu takzvaného iliberalismu se situace v maďarském kulturním prostředí začala zlepšovat. Jedná se však o optický klam: Existují zde veřejné umělecké instituce, které ale již nemají co dočinění jak s veřejností, tak ani s uměleckou komunitou. Státní strana skupuje a privatizuje kulturu. Cenzura je zakořeněná ve strukturách samotných: ve chvíli, kdy umělci nemohou najít finanční podporu, partnerské instituce, výstavní prostory a nemají přístup do médií, pak se míra umělecké činnosti snižuje. Funguje zde hluboké rozdělení na oficiální a neoficiální kulturu, umění, které oslavuje státní stranu a umění stojící mimo zkorumpované struktury.
Jaké jsou možnosti pro kritické myšlení, pro kritické psaní? Jaké nové modely fungování můžeme najít? Jak mohou nezávislé struktury přežít? A co pro to můžeme dělat?

Akce je pořádána ve spolupráci s platformou Fresh Eyea a finančně ji podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Magistrát hl. m. Prahy.

 PROGRAM 2020

Workshop výtvarné kritiky // 4+4 dny v pohybu

15. 10. 2020 19:00

Co je kritické psaní o výtvarném umění? Jak psát texty, které mají názor, jsou angažované a rafinované současně? Workshop výtvarné kritiky přiblíží, jak psát texty nejen o současném výtvarném umění.

První část workshopu bude probíhat online formou přednášky, bude zahrnovat také diskusi nad otázkami, které se s aktivním působením kritiček a kritiků v praxi pojí (zkušenosti z praxe, diskuse o způsobech psaní a editování). Další část offline je na účastnících, aby poslali své texty, ke kterým dostanou editorskou zpětnou vazbu.

Registrace na 𝘄𝗼𝗿𝗸𝘀𝗵𝗼𝗽@𝗰𝗲𝗻𝗮𝘃𝗷.𝗰𝘇 , či přes náš Messenger, budeme pak sdílet přístupové údaje k online události.
Workshop povede Anežka Bartlová společně s Evou Skopalovou.

Anežka Bartlová vystudovala Dějiny umění na FF UK a Teorii a dějiny umění na UMPRUM. V letech 2016 až 2019 byla interní redaktorkou časopisu art+antiques, od roku 2018 je součástí redakce časopis Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny, od 9/2019 je jeho šéfredaktorkou. Zajímá se o kritiku umění, paměť, ekologii, feminismus a jejich přesahy ve veřejném prostoru. Publikuje v časopisech art+antiques, Flash Art CZ/SK, čtrnáctideníku A2, na webové platformě Artalk.cz a Alarm.cz.

Eva Skopalová vystudovala Dějiny umění na FF UK a Teorii a dějiny současného a moderního umění na UMPRUM. Absolvovala studijní stáže na pařížské EHESS a New York University. Zabývá se problematikou času ve výtvarném umění, a především perspektivou anachronismu a jejím dopadem na dějiny umění. Věnuje se nezávislé kurátorské činnosti a umělecké kritice, která vychází z jejího výzkumu metodologie dějin umění. Od roku 2020 zajišťuje chod a směřování Ceny Věry Jirousové.

Akci finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR.

 PROGRAM 2019

Rezidence CVJ v INI Prostoru

giganti_orig-1Viktor Čech: Labyrint jazyka a pasti ideologie (workshop)

25. 9. 2019 18:00

Jak si snad každý pozorný čtenář všimne, jazyk, jímž se kritici umění vyjadřují, je plný konvencí a často opakovaných klišé. Žije si svým vlastním životem, v němž i takové zásadní pojmy jako jsou „forma“ či „význam“ nemusejí pro každého znamenat to samé. Leckdy značně subjektivní vyjádření v tomto oboru jednoznačně převládají i přes řadu dostupných teoretických modelů interpretace, převzatých především z literární a filozofické oblasti. Neustálá snaha poctivých kritiků navázat dialog s uměleckým dílem na straně jedné a čtenářem na straně druhé je proto spojená s nekončícím zápasem mezi možnostmi jazyka, jeho srozumitelností a vlastní pohodlností neustrnout u zažitých formulací a závěrů. Má dnes taková snaha vůbec smysl? Je v této éře nepřehledného oceánu jazyka internetu možné podchytit myšlenku na umělecké dílo prostřednictvím pár normostran textu? Nebo nám již postačí internetové memy a síť referencí s nimi spojená?
Kritika současného umění je v českém kontextu vůbec obtížně vymezitelná a různorodě chápaná oblast aktivity, jejíž priority, cíle i smysl si řada z nás představuje značně odlišně. Tato amorfnost má jistě i své výhody – každý si zde hypoteticky může nalézt svou vlastní cestu za výkladem, interpretací či souzením současného vizuálního umění. Aktuální situace je ovšem ve skutečnosti spíše tristní a to, co jedna strana pokládá za samozřejmé východisko je často pro druhou stranu pouhým přeludem. Asi nemá snahu volat po neuskutečnitelném – totiž důsledném dialogu mezi těmi, kteří své teze definují odlišně strukturovaným jazykem, nicméně se můžeme pokusit alespoň o poněkud méně závaznou formu hry, při níž se dojde k zmapování možných východisek. Právě těmto protikladům, úskalím a (ne)možným řešením se bude věnovat tato první část workshopu.

Host: Lenka Sýkorová

71209077_2684434898255499_946389949115006976_n

Noemi Smolik: Dá se naučit kritice umění? (workshop)

12., 13., 22. a 23. 10., vždy od 10 – 18 hodin

Ve dvoufázovém workshopu půjde jak o teorii základů kritiky umění a její role ve společnosti, tak o praktické cvičení v psaní kritiky. V první dvoudenní fázi se bude diskutovat o předpokladech, úloze a kritériích kritiky a společně se navštíví výstavy, o kterých účastníci workshopu napíšou kritiku.
Ve druhé také dvoudenní fázi dojde ke společnému vyhodnocování napsaných textů a k další diskuzi, tentokrát ale na základě konkrétních praktických zkušeností.

Workshop povede v první fázi kritička umění Noemi Smolik, ve druhé fázi se přidá Anežka Bartlová a workshopu se zúčastní také německý kritik umění a bývalý redaktor časopisu Frieze Dominikus Müller.

Workshop je zdarma.

Workshop probíhá v českém jazyce s anglickou přednáškou Dominikuse Müllera.

Nutná registrace na info@cenavj.cz

Akce vznikla za finanční podpory Česko-německého fondu budoucnosti a Hope Recycling Station, také Ministerstva kultury, Státního fondu kultury a grantu Hlavního města Prahy.

 

 

 PROGRAM 2018

Workshopy tvůrčího psaní a umělecké kritiky

 

Cena Věry Jirousové ve spolupráci s Pokoje 2018 uvádí sérii workshopů umělecké kritiky, které proběhnou 11., 14. a 16. 11. Workshopy povedou lektoři Ondřej Buddeus (11. 11.), Lenka Vítková (14. 11.) a Anežka Bartlová s Tomášem Kličkou (Art+Antique) (16. 11.)

Své místo si REZERVUJTE na emailu: info@cenavj.cz .

Vaše texty pro workshop Anežky Bartlové a Tomáše Kličky posílejte nejpozději 16. 11. ráno na email: anezka.bartlova@ambitmedia.cz

Workshopy jsou ZDARMA.

 

Na zastávce metra C pobíhal pes, ženě vytekla z kabelky automatická pistole.
Text, událost a rovnováha.

Lektor: Ondřej Buddeus

Termín: 11. 11., 13:30 – 17:30

Některé události jsou zažívány kolektivně, většina je však všednodenní a osobní. Přirozeně přitahují naši pozornost jako cosi hodné zmínky, vyprávění, reflexe (nehledě na médium a žánr), jsou tedy předmětem prožitku i sdílení a paměti. Že něco označíme jako událost, je věcí konsensu, nikoli objektivní danost. Událost je konstrukt využívaný pro zachycování skutečnosti i fabrikaci fikce. Jejím prostřednictvím se uměle vytyčuje hranice toho, co považujeme za mimořádné a co vystupuje z kontinua dění. Událost je jako struktura charakteristická tím, že vychyluje stav věcí, který jí předcházel, a předjímá to, co bude následovat. Představuje soubor scénářů, z nichž jeden vede k ustavení nové rovnováhy. Workshop se zaměří na tento nástroj našeho vnímání (dějový, jazykový a prožitkový), jeho analýzu a tvorbu ve formátu krátkých textů.

 

Pisatel/ka v panice
Lektorka: Lenka Vítková

Termín: 14. 11., 17:00 – 19:00

Název workshopu sice s jistou nadsázkou popisuje realitu, ve které se autor/ka nezřídka nachází tváří v tvář blížícímu se deadlinu, odkazuje však také k spontánnímu, nekorigovanému chování, při němž dochází k posilování emocionální složky rozhodování na úkor rozumové kontroly a k extrémním reakcím. Zajímá mě psaní bez plánů, konceptů a osnov, které je vědomě provozováno jako vstup na neprobádaný, možná i nebezpečný terén. Lze řízeně prožít psaní jako reakci na pociťovanou absenci smyslu?
Od workshopu lze očekávat sdílení situací, ve kterých se píše, psaní a případně i čtení

 

Workshop zhrzené kritiky

Lektoři: Anežka Bartlová, Tomáš Klička

Termín: 16. 11., 16:30 – 18:00

Je horší rozbujelá popisnost nebo neprostupné teoretizování? Na odpoledním workshopu se společně pokusíme na vybraných textech pojmenovat nezbytné součásti kritického psaní o výtvarném umění. Pro zájemce proběhne v dialogu s vámi sebekritika slabých a silných stránek vybraných recenzí obou lektorů. Pro aktivní účastníky nabízíme možnost svůj text zaslat lektorům s předstihem (nejpozději 16. 11. ráno na anezka.bartlova@ambitmedia.cz ) a následně využít jejich konzultace. Zaslané recenze se mohou věnovat některé z probíhajících výstav, ideálně některé expozici přímo v rámci akce Pokoje (není podmínkou).

 

 

2 3 4 unnamedKatalog Ceny Věry  Jirousové

U příležitosti pátého výročí Ceny Věry Jirousové vznikl katalog s texty laureátů ceny. Katalog je možné zdarma získat v galerii INI Prostor nebo na akcích Ceny Věry Jirousové.

 

 

 

09_Naufus_Fantasma_Amigable

Západ není západ – umělecká kritika a vymezení západu

 

Vážení přátelé,

přijměte pozvání na diskuzi Západ není západ – umělecká kritika a vymezení západu, která se uskuteční v rámci festivalu 4 + 4 dny v pohybu dne 11. října 2018 od 18:00 v Desfourském paláci (Na Florenci 21a, 110 00 Nové Město, Praha).

 

Hosté:

Elena Agudio

Vjera Borozan

María Íñigo Clavo

Vít Havránek

 

Moderátor: Hana Janečková

 

Na světových uměleckých akcích, například na 57. bienále v Benátkách či na přehlídce documenta, jsme v posledních několika letech svědky čím dál větší přítomnosti nezápadních uměleckých přístupů. Samotný pojem „západ“ byl však zpochybněn v důsledku historických mylných představ, teoretických předsudků a koloniálních mocenských vztahů. Slovo „nezápadní“ je tedy téměř nemožné přijmout jako ustálený pojem.

Pochybnosti zaznívaly již dlouho. Například v roce 1982 muzeum MoMA uvedlo kontroverzní výstavu “Primitivism” in 20th Century Art: Affinity of the Tribal and the Modern (Primitivismus v umění dvacátého století: Podobnost mezi kmenovým uměním a modernou). Nadneslo tak možnost hledat nezápadní stopy v moderním umění, ovšem nakonec touto výstavou ospravedlnilo univerzální kánon dějin umění. Parafrázujeme-li výtvarného kritika Thomase McEvilleyho, tak účelem takového teoretizování je zabránit velkým mezerám v dějinách západního umění a zachovat jeho tradice neposkvrněné, neporušené a neznesvěcené nezápadními vlivy.

Ptáme se tedy: Kde a kdy vlastně Západ začíná? Lze jej určit geograficky? Jak bychom pak měli přemýšlet o napětí mezi postkomunistickými a postkoloniálními souvislostmi ve vztahu k západnímu umění?

V rámci této panelové diskuse budeme mluvit o přístupech umělecké kritiky a kurátorské praxe vycházejících z kritického postoje ke konceptu „západu“, který přesahuje možnosti výkladu založeného výhradně na geopolitickém redukcionismu. Jednotlivé příspěvky se budou týkat postkoloniálních přístupů i tradic ne-lidského myšlení a objektové ontologie a zabývat se zkušenostmi, jež zkoumají možnosti kritického psaní a jeho vztah ke konceptu západu.

* Název vychází z citátu Edouarda Glissanta „Západ není západ; je to projekt, ne místo“.

 

Diskuze proběhne v anglickém jazyce.

 

~~~~~~~~~~~~~~

Dear friends,

We would like to cordially invite you to the  discussion The West is not the West –  Art Criticism and the Allocation of the West, which is going to take place at Desfour Palace (Na Florenci 21a, 110 00 Nové Město, Prague) and will be part of festival 4 + 4 days in motion on Thursday 11th of October, from 6 PM.

 

Guests:

Elena Agudio

Vjera Borozan

María Íñigo Clavo

Vít Havránek

 

Host: Hana Janečková

 

Over the last few years, we have witnessed an increasing presence of non-Western art practices at world art venues, such as the 57th Venice Biennale and Documenta. However, the very notion of “the West” has been put in doubt due to historical misconceptions, theoretical prejudices and colonial power relations, making it nearly impossible to accept “non-Western” as an agreed upon term.

These doubts have been raised for a long time. For example, in 1982, the MoMA presented the controversial exhibition: “Primitivism” in the 20th Century Art: Affinity of the Tribal and the Modern, where they proposed to look for non-Western traces in modern art, and in doing so, ended up justifying a universal canon of art history. Paraphrasing the art critic Thomas McEvilley: The purpose of such theorizing is to preclude major breaks in Western art history; its tradition is to remain intact, not pierced and violated by influence from outside the West.

So, where and when does the West actually begin? Is it possible to geographically pinpoint it? How then should we think about the tension between post-communist and post-colonial contexts in relation to Western art?

On this panel we will discuss approaches in art criticism and curatorial practice that build upon a critical approach to the idea of “the West” beyond a reading inscribed exclusively on geopolitical reductionism. The contributions will range from post-colonial approaches to the tradition of non-human thought and object oriented ontology, digging into experiences, which explore the possibility of critical writing and its relation to the idea of the west.

* The title is based on Edouard Glissant´s quote: “The West is not the West. It is a project, not a place.”

 

Discussion will be held in English.

 

 

 

 

 

PROGRAM 2017

Diskuze East Art Mags

11. 11. od 13.00 proběhne v INI Project (Jeronýmova 88/9, 130 00, Praha) diskuze na téma East Art Mags, platformy pro uměleckou kritiku ve Střední a Východní Evropě.

Debaty se zúčastní

Cristina Bogdan z Revista Arta 

Karolina Plinta z Magazyn Szum

Klára Peloušková z Artalk 

Gergely Nagy z artportal.hu 

Moderátorem diskuze bude kurátor a kritik Piotr Sikora.

Debatovat se bude o možnostech platformy East Art Mags vzhledem k zajištění kulturní výměny ve střední a východní Evropě a navazování kontaktů mezi zúčastněnými zeměmi.Ústředními otázkami diskuze tak budou témata jako je periferní kritika, proč je potřeba publikovat v angličtině o našem regionu a proč o sobě víme tak málo.

https://www.facebook.com/eastartmags/

 

 

Poučení z Dokumenty 14

Dne 13. října 2017 od 18:00 v Kasárnách Karlín (Prvního pluku 2, 18000 Karlín, Praha).
Diskuze se uskuteční v rámci festivalu 4 + 4 Dny v pohybu.

Program proběhne v anglickém jazyce.

Přehlídka současného umění pod názvem Documenta se každých pět let odehrává tradičně v německém Kasselu. Od svého založení v roce 1955 měla tato přehlídka ukázat možnost dialogu napříč poválečnou Evropou. Letošní ročník se proto rozkročil mezi Athény a Kassel, aby nás donutil víc než kdy dřív reflektovat.

Co znamená vycházet na mezinárodní uměleckou scénu ze zázemí Středovýchodní Evropy?

Jaká je role kritiky (nebo je třeba ohlížet se pouze na konkrétní osobnosti?) v diskusi o „learning from“, jak ji načrtla letošní Documenta 14?

Na co se vlastně díváme, když vidíme vedle sebe vystavené ne-současné a současné umění?

V diskusi se chceme zaměřit na otázky, které Documenta nabízí, nikoliv nutně na výstavu samotnou.

Diskutující:

Tereza Stejskalová – kritička a kurátorka tranzit.cz, laureátka CVJ za rok 2014
Irena Haiduk – umělkyně, vystavovala na Documenta 14 projekt Yugoexport
Pierre Bal-Blanc – kurátor, podílel se na Documenta 14
Michal Novotný – kurátor galerie Futura, laureát CVJ za rok 2016

Moderátor:
Jan Zálešák
 – pedagog FAVU, kurátor a kritik

Doprovodný program je díky spolupráci s Českými centry a s podporou Art+Antiques, Artalk.cz a FlashArt CZ/SK, partnerem projektu je A2 kulturní čtrnáctideník, ArtMap, Artyčok.tv a časopis Fotograf. Finančně projekt podpořilo Ministerstvo kultury ČR a Městská část Praha 7.